První sezona 2009/2010
Začátky z ničeho
Historie družstva mladých hasičů ve Veselém Žďáře se začala psát opravdu teprve nedávno. Někdy o prázdninách, v létě roku 2009 vznikla první myšlenka pohrávající si s nápadem dát dětem nějaký směr. Všechno vzniklo v hospodě kde se už poněkolikáté začalo dost horlivě rozebírat téma proč nejsou u žďárských hasičů děti. Proč musí čekat až jim bude víc než patnáct a pak jít zrovna mezi dospělé. A opět to skončilo u stokrát omletého " nejsou lidi, nejsou lidi a nejsou peníze ".
Tenkrát jsem prvně řekl, že bych to s těma dětma zkusil. A nezůstal jsem v tom sám, přišel za mnou Martin Tonar a řekl, že mi s tím rád pomůže. A už jsme v tom byli oběma nohama i rukama. Ani jeden z nás nebyl hasičem a oba jsme o tom věděli kulový, ale napsali jsme přihlášky, po našich dětech je poslali do školy a vrátilo se nám jich 25. A tak jsme 12.10.2009 na OSH Havlíčkův Brod zaregistrovali družstvo mladých hasičů SDH Veselý Žďár v počtu 25 dětí plus dva vedoucí. No a hned na 14.10.2012 jsme naplánovali první schůzku.
První nesmělé krůčky
Tak tedy: družstvo máme, nadšení a chuť taky, ale jak dál. Co mi s těma dětma máme vlastně dělat, když z nich mají být hasiči, aspoň ti dobrovolní. Nedá se nic dělat je potřeba navštívit internet, hadice B, hadice C, sací koš, savice, rozdělovač, proudnice, půlspojka C, půlspojka B, přechodka B/C, nosič hadic, vazák, mašina PS 12, hákový klíč, sběrač, ...... pomóc, ztratil jsem se. Tak tudy ne, tudy cesta nevede. Naštěstí přichází záchrana - pozvánka na školení vedoucích mladých hasičů, které se bude konat už v listopadu v Přibyslavi.
Po tomto školení se nám přeci jen začíná rýsovat jakási hrubá kostra naší budoucí činnosti. Dostávají se nám do ruky Směrnice celoroční hry Plamen od které se vlastně všechno odvíjí a taky slyšíme spoustu zážitků a rad od již zkušených vedoucích. A tak začíná jedna z nejzajímavějších etap naší činnosti u hasičů. Od čtvrtka do úterý šprtáme směrnice, učíme se topografický značky, vázat uzly, kolena a lokty, připomínáme si jak se orientuje mapa a co to vlastně je buzola, abychom ze sebe mohli ve středu dělat machry a učit to děti jako samozřejmou věc. Zatím je to dobré, zatím nás neprokoukly.
Kde budeme v zimě?
To učení a blbnutí venku s dětmi je super, ale s přibývajícím sychravým podzimním počasím vyvstává další problém. Kde se budeme scházet v zimě? V obci je sice hasičská klubovna, ale co já pamatuji sloužila všemu možnému jenom ne hasičům. Poté co se z ní vystěhovala cukrárna, byla chvíli prázdná než o ni požádal místní oddíl skautů. A ten využíval klubovnu právě v době vzniku našeho družstva mladých hasičů. Společné sdílení jedné klubovny by nedělalo dobře ani na jedné straně a proto jsme se pokusili najít v obci jiné vhodné prostory.
Díky ochotě a vstřícnosti rodiny Pipkových jsme mohli začít používat jako klubovnu jejich starý domeček. Děti si vymalovaly jednu místnost, nastěhovali jsme nějaké stoly a židle a začali se scházet tam. Jenomže kapacitně to bylo zcela nevyhovující a proto jsme museli děti rozděli na starší a mladší. Schůzky jsme měli první rok vždy ve středu od 16:00 do 17:30 hod., to bylo s mladšími a od 17:30 do 19:00 hod. se staršími.
Ale vysedávat celou zimu v klubovně bez nějakého pohybu jsme určitě nechtěli a proto jsme požádali paní ředitelku místní školy o pronájem tělocvičny. I paní ředitelka byla velice vstřícná a s pronájmem neměla žádný problém. A tak jsme první zimu strávili střídavě v provizorní klubovně a v tělocvičně školy.
Materiál a vybavení
V zimě bylo potřeba vyřešit ještě jednu otázku. Tou bylo materiální vybavení pro mladé hasiče. Jak už jsem se zmínil na začátku ve Veselém Žďáře nikdy družstvo dětí nebylo a proto také vybavení bylo na nule. Bylo potřeba sehnat aspoň to nejnutnější na jarní část sezony. Toto jsme řešili hlavně s pomocí vedoucího dětí v Perknově p. Davida Prchala, který nám se začátky našeho snažení velice pomohl a v podstatě nás do toho všeho perfektně navedl. Hlavně s jeho pomocí jsme ty začátky zvládli.
Společně jsme dali dohromady seznam věcí, které budeme potřebovat a bez kterých bychom jarní kolo hry Plamen nemohli absolvovat. V tento moment nás velmi podpořila obec a technický materiál nám koupila. Jednalo se o dětské savice dl. 1,6m a sadu hadic na požární útok ( 4x hadice C dl. 10 m a 2x hadice B dl. 10m).
S tímto už jsme se mohli pomalu těšit na jaro, které pomalu klepalo na dveře a nemuseli se bát, že nebudeme mít venku s čím trénovat. A není toho zrovna málo co nás čeká. Na školení vedoucích jsme dostali DVD na kterém jsou podrobně natočeny a popsány jednotlivé disciplíny hry Plamen a tak jsme ho jednu schůzku dětem promítli, aby i oni získaly trošičku přehled co budeme na jaře dělat. Tak už jen, aby slezl sníh, trošku se oteplilo a můžeme jít na to.